Naše Země nám dává, ze svého bohatství mnohoa my, jako její děti (zřejmě ještě v pubertě), se jí odvděčujeme tím, že jí ničíme a bojujeme s ní. Jedním z produktů, který nám poskytuje, je sůl.
·         Mořská sůl je mnohem kvalitnější a chutnější nežli sůl kuchyňská.
·         Alespoň to někteří vyhlášení kuchaři tvrdí.
·         A oni tomu přeci musejí rozumět.
·         Zvláště vhodná je na pokrmy z ryb.
Ale, možná, že na tom opravdu něco bude.

Pokud nahlédneme pod pokličku úpravy mořské soli, musíme uznat, že je velmi šetrná.
a)     Speciální nádrže se napustí mořskou vodou.
b)    Nechají se svobodně působit slunce a vítr.
c)     Přebytečná voda se pomalu odpařuje a zůstane solný roztok.
d)    Mechanické nečistoty, které zůstaly v roztoku, klesnou ke dnu.
e)     Čistý roztok se přemístí do mělkých krystalizačních nádrží.
f)      Mořská sůl získává svou podobu – krystalizuje.
Díky tomuto procesu, bez použití jakékoliv chemie, si sůl zachovává své přírodní prvky a je mnohem výraznější nežli kuchyňská.

Solný pochod

O tom, jak vzácný přírodní produkt sůl je, věděli už dávno, ve starověku.
·         Sůl bývala, před zavedením peněz, i platidlem.
·         Když v Číně, sto deset let před Kristem, přišel císař na to, že někdo z jeho poddaných nelegálně obchoduje se solí, bez milosti ho nechal popravit.
·         Sůl zasáhla i do novodobých dějin světa.
–         Ve třicátých letech, dvacátého století, se britská vláda rozhodla, že bude Indie platit daň ze soli.
–         Indie byla pod nadvládou Británie.
–         Mahátma Gándhí vzal své věrné a vydali se na protestní pochod do pobřežního města Dándí pro sůl.
–         Cestou se k nim přidalo neskutečné množství lidí.
–         Když ušli přibližně čtyři sta kilometrů, byl zástup poutníků dlouhý přes tři a půl kilometru.

Z toho je určitě zřejmé, že se pochod netýkal pouze soli, ale lidé chtěli získat to, co je ještě cennější, svou svobodu.